Děti od nejútlejšího věku trpí bolestí. Stejně jako dospělí prožívají při bolesti úzkost a stres. Kolem bolesti u dětí se udržuje řada nesprávných názorů:
Malé dětí, zejména novorozenci necítí bolest. Není to pravda.
Ve skutečnosti již od pátého měsíce těhotenství může plod vnímat bolest.
Prožije-li kojenec bolest, snadno zapomene a nemá to žádný vliv na jeho další duševní vývoj. To je velký omyl!
Dítě si velmi silně pamatuje každou bolest. Největší význam má intenzita bolesti. „Paměť bolesti“ významně ovlivňuje duševní vývoj dítěte a jeho postoje k životním situacím.
U dětí není problém chronická bolest. Není to pravda.
Mnoho dětí trpí na chronickou nebo často se opakující bolestí. Příkladem jsou bolesti zubů, migrény a jiné bolesti hlavy, bolesti končetin a kloubů v období růstu, bolesti břicha atd.
I u dětí je možné bolest hodnotit. V hodnocení bolesti je zásadní role rodičů, jelikož nejlépe rozumí chování svých dětí a jejich reakci na bolest. Bolest signalizuje zejména výraz v obličeji (pokrčené čelo a obočí, stisknuté oči, ustrašený výraz, širší zorničky), poloha těla, nechutenství apod.
Důležitým příznakem je pláč.
Rodiče rozpoznají různé druhy pláče – při hladu, nepohodlí, při bolesti. Pláč při bolesti bývá ostrý, napjatý, pronikavý a hlasitý. Při dlouhodobější bolesti může dítě poplakávat, pofňukávat, nechce jíst, pít. Některé dětí však nemusí vždy plakat, naopak, jejich chování může být nápadně tiché a ustrašené.
Prakticky všechny postupy, které využíváme k tišení bolesti u dospělých můžeme použít i u dětí všech věkových skupin. Platí to také o lécích včetně opioidů.
Velký význam má chování rodičů. Jejich nejistota a strach se přenáší na dítě a může násobit jeho bolest. Rodiče, kteří dítě s bolestí dokáží uklidnit a odvést jeho pozornost značně napomohou ke zvládnutí bolestivého stavu.
Také u dětí rozeznáváme léčbu bez léků (nefarmakologickou) a s využitím analgetik (farmakologickou).
Postupy bez léků: (záleží na věku dítěte)
- polohování
- doteky, jemná masáž
- odvedení pozornosti
- vhodná hračka, přečtení pohádky, dudlík apod.
- aplikace tepla nebo chladu (např. při otoku u podvrtnutí nebo zlomeniny)
- pouštění vhodné hudby
Postupy s využitím léků:
Nejvhodnější jsou paracetamol a ibuprofen. Jsou vhodné při bolestech u chřipkového onemocnění (bolesti v krku, svalové bolesti), u bolestí hlavy, u pooperační bolesti (kýla, mandle) apod. Význam má i lokální aplikace léčiv (Mundisal gel, krém EMLA).
Nejvhodnější je paracetamol, který je volně dostupný bez receptu a je používán u dětí všech věkových skupin. Paracetamol působí proti teplotě a bolesti. Vyskytuje se pod řadou názvů od různých výrobců. Je možno jej použít v jednotlivé dávce 10 až 15 mg na 1 kg hmotnosti dítěte.
Vhodný může být i čípek v dávce 125 mg. (např. u dítěte o hmotnosti 10 kg podáme 1 odměrku, tedy 120 mg paracetamolu – nejvýše ve 4 dávkách denně).
Další možností je ibuprofen, který se také vyskytuje pod různými názvy. Jednotlivá dávka je 8–10 mg na kg hmotnosti dítěte. (např. u dítěte o hmotnosti 10 kg můžeme podat 1 odměrku ibuprofenu, tedy 100 mg ibuprofenu – nejvýše ve 3 dávkách denně).
Protibolestivý místní účinek má Mundisal gel. Je vhodný u bolesti při prořezávání zubů a na bolestivé afty v dutině ústní. Gel se nanáší 3 x denně.
Důležité je, pokud je to možné, bránit bolesti u dětí při nepříjemných zákrocích jako jsou injekce, náběry krve apod. Zde se může uplatnit náplast nebo krém EMLA , který se aplikuje 1 hodinu před bolestivou procedurou.